Dřep – kámoš nebo strašák 2. díl

V předešlém článku jsme se věnovali základům lidského pohybu a zda je dřep jeho přirozenou složkou.

Odpověď na otázku, zda koleno musí jít dopředu, zní ano. Otázka je jen o kolik, což se jednotlivě mění od 10° a více vpřed, dle toho, jaký typ dřepu zvolíme. Velice často terapeuti a trenéři řeší, proč mají pacienti/cvičenci problém se zády či koleny a jinde, a zjišťují, že je příčina v chybné mechanice pohybu a technice. Když je problém s koleny, jde často o chybnou biomechaniku a techniku cvičení, špatné těžiště, nerespektování svých vrozených dispozic délky končetin a trupu atd… Dále samozřejmě i chybným nastavením tréninku. Optimální nastavení mechaniky pohybu, tedy kloubních pák pod zatížením, je naprosto zásadní a podceňovanou záležitostí v oblasti prevence zranění a maximálního silového výkonu zároveň.

Powerlifter většinou nepotřebuje, aby jeho kolena šla dopředu více jak 10°, protože jeho zátěž je v nízké pozici na zádech v oblasti zadních deltů, nikoliv v horní pozici vzadu či dokonce v přední pozici. On ale potřebuje využívat jinou mechaniku pohybu, aby aktivoval určité svaly a mohl zvednout větší zátěž. Kdyby stejnou zvýšenou flexi v kyčli provedl se zátěží vpředu s 10° dorziflexi v hlezenním kloubu, nadměrně by zvyšoval tlak na záda a kyčle, což je obecně známé a respektované pravidlo ve světě silového a kondičního tréninku. Naopak u vzpěrače, který pracuje více dynamicky, je v případě zátěže v přední pozici situace naprosto jiná. Koleno jde velice vpřed, aby nedocházelo k přetížení a logicky také i z důvodů vhodné manipulace se zátěží. Proto se v tomto druhu dřepu používají i boty s podpatkem, aby se zlepšilo těžiště a zároveň se zlepšil pohyb kolene vpřed. Kloubní páky těla v rámci otáčivého momentu se tedy mění kolem pomyslné osy/těžiště, které jde vzhůru od středu našich chodidel.

Známá odborná práce a studie (Vliv pozice kolene na kyčelní kloub v otáčivém momentu během dřepu s velkou tyčí na zádech / ANDREW C. FRY, J. CHADWICK SMITH, AND BRIAN K. SCHILLING Journal of Strength and Conditioning Research, 2003 National Strength & Conditioning Association) rozebírá, co se děje, když je omezena dorziflexe hlezenního kloubu a koleno nemůže vpřed u dřepu se zátěží v horní pozici. Studie přišla se závěrem, že zatímco se u kolene pohybem vpřed zvyšuje zatížení o zhruba kolem 30 %, tak pro kyčelní kloub a záda se zatížení zvyšuje o 800–1000 % ( viz foto). 

V příštím díle se již zaměříme na praktický rozbor hloubky dřepu vs. zatížení kolen.