Světový den divoké přírody

Každoročně připadá na datum 3. března Světový den divoké přírody, který má připomínat vznik CITES (The Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora), tedy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která vešla v platnost v roce 1975. Jedná se o mezinárodní dohodu, jejímž hlavním úkolem je regulace obchodu s exempláři volně žijících živočichů a rostlin. Právě využívání divoké přírody k obchodním účelům je druhým nejčastějším důvodem snižování počtu druhů, hned za ničením přirozených biotopů. V současné době má úmluva 183 členů, Česká republika je součástí od 1. 1. 1993. Oslavy Světového dne divoké přírody se nesou především v duchu přednášek, konferencí, besed a akcí a konají se napříč celým světem. Snahou je upozornit na důležitost ochrany přírody a jejího zachování pro budoucí generace. Tématem letošního roku jsou nejkritičtěji ohrožené druhy živočichů a rostlin.

Které druhy spadají do kolonky kriticky ohrožených nám uceleně představuje Červený seznam ohrožených druhů (IUCN Red list), který podle definovaných kritérií hodnotí riziko vymizení druhu a dle toho přiřazuje stupeň jeho ohrožení. Dle tohoto seznamu je kriticky ohroženo více než 8.000 volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin, přičemž téměř dalších 30.000 je považováno za ohrožené nebo zranitelné.

V České republice probíhá pod záštitou AOPK (Agentury na ochranu přírody a krajiny) záchranný program na vzácného, kriticky ohroženého mlže, perlorodku říční (Margaritifera margaritifera). Během 20. století utrpěla populace perlorodek značné ztráty z důvodu lovu a získávání jejich perel. Jedná se o živočicha, který se vyskytoval na naší planetě již v době trilobitů a právem bývá nazýván živoucí fosílií. Jeho životní cyklus je však velmi složitý a přežití mladých perlorodek komplikuje především znečištění a regulace vodních toků. Zároveň mladé perlorodky potřebují pro svůj vývoj chladnější vody, a to i v letních měsících. A takových vod u nás příliš není. Musí se jednat o vodní toky extrémně čisté s nízkou hladinou živin, především dusíku a fosforu (tzv. oligotrofní vody). Aby toho nebylo málo, pro vývoj jejich parazitických larev (glochidií) je nezbytná přítomnost lososovitých ryb (u nás pstruha potočního), v jejichž žábrách dochází k dalšímu vývoji. A ani to nezaručuje zdárný vývoj juvenilního jedince v dospělce. Další vývin ovlivní teplota a kvalita vody, množství kyslíku ve vodě nebo nabídka potravních zdrojů.  Perlorodky filtrují vodu a živí se rostlinnými zbytky (detritem). Jedinci dospívají až ve věku 15–20 let. Z důvodu vazby perlorodky na další živočišné druhy je nutné cílit ochranu na celý biotop typický pro oligotrofní vodní toky. Proto je perlorodka říční považována za tzv. deštníkový druh a nepřímo tak zahrne pod ochranu i další živočišné druhy spadající pod ekosystém oligotrofních vod, jakými jsou např. mihule potoční (Lampetra planeri), rak kamenáč (Austropotamobius torrentium), ledňáček říční (Alcedo atthis) nebo vydra říční (Lutra lutra).

Z ptačí populace České republiky zmiňme našeho nejohroženějšího ptáka, sýčka obecného (Athene noctua), jehož početnost v posledních desetiletích ubývá rapidním tempem. Z celkového počtu kolem 1.000 hnízdících párů v 80. letech minulého století klesla na současných necelých 100 párů! Sýčci loví potravu v nízkém podrostu, a právě ubývání pastvin s nízkou trávou a zarůstání luk je jednou z příčin populačního úbytku. Potýkají se také s nedostatkem stromů s vhodnými hnízdními dutinami a narůstá počet predátorů (především kun a koček).

Ze zástupců našich savců se do přírody pomalu navrací také velké šelmy – vlk obecný (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos)

nebo rys ostrovid (Lynx lynx), kteří hrají klíčovou roli v lesních ekosystémech. Ohroženi jsou především pytláctvím a nedostatkem vhodného životního prostoru. Podílí se na regulaci populace spárkaté zvěře, která při přemnožení okusuje mladé stromky a zabraňuje tak přirozené obnově lesů. V našich podmínkách se jedná především o srnce, jeleny a divoká prasata.

Vlk obecný (Canis lupus) i medvěd hnědý (Ursus arctos) patří mezi kriticky ohrožené a přísně chráněné druhy České republiky, rys ostrovid spadá do kategorie silně ohrožených druhů. K ochraně všech tří druhů velkých šelem byla na území Beskyd vyhlášena evropsky významná lokalita, která je jediným místem u nás, kde se tyto tři druhy vyskytují.

Z rostlinné říše zmiňme hlaváčka letního (Adonis aestivalis), jenž byl vyhlášen Českou botanickou společností rostlinou roku 2022. Jedná se o dříve hojný polní plevel oblastí středních Čech a jižní Moravy, dnes však patřící mezi ohrožené druhy. Důvodů jeho úbytku je hned několik, nejzásadnější z nich je intenzifikace zemědělství a s tím spojené nadměrné používání pesticidů a zemědělské techniky. Pokud jste hlaváčka nikdy neviděli na vlastní oči, doporučujeme navštívit zahradu Stanice přírodovědců, na jejíž bylinkové zahrádce kvete příbuzný, hlaváček jarní (Adonis vernalis). Během dubna a května jsou k nepřehlédnutí jeho jasně žlutě zbarvené květy.

Další skvost, který u nás také najdete, je lilie zlatohlavá (Lilium martagon), známá pod názvem zlatohlávek. Na první pohled zaujmou její výrazné fialové květy uspořádané do řídkého hroznu a mohlo by se tak zdát, že se jedná o exotickou rostlinu. Roste však ostrůvkovitě v listnatých lesích Evropy a severní Asie. Řadí se do kategorie ohrožený a vzácný druh vyžadující další pozornost.

Navštívit zahradu Stanice přírodovědců můžete každý všední den v čase 8 až 17 hodin (v pátek do 14 hodin). Více na našich stránkách .

Bližší informace o Světovém dni divoké přírody můžete hledat na oficiálním webu akce www.wildlifeday.org.